Prožila snovou sezonu. Zúčastnila se olympijských her v Pekingu a rozloučila se s juniorskou kategorií 2 zlaty a bronzem na MSJD, čímž se stala první českou juniorskou závodnicí, která dokázala na jednom juniorském světovém šampionátu získat 2 zlaté medaile. Řeč je o biatlonistce z Hostinného, Tereze Voborníkové.

Mohla byste na úvod říct našim čtenářům o sobě pár slov? Co Vás baví…

Když nedělám biatlon, tak mě baví jízda na bruslích, plním školní povinnosti a chodím ráda do kina. Zrovna tenhle týden jsem byla třikrát v kině.

Sport na vrcholové úrovni je časově náročný. Ale co děláte, když máte volnější období v přípravě?

Volnější období mám jen jeden měsíc v roce, a to pravé teď v dubnu. Doháním školu a letím na dovolenou si trochu odpočinout a ohřát se.

Jak jste se dostala k biatlonu?

Když jsem přecházela na střední školu, tak jsem se rozhodla pro biatlon. Vyzkoušela jsem si ho ve Vrchlabí, kde se zrovna otevřel klub a začalo mě to bavit a už jsem u něj zůstala.

Letošní sezóna pro Vás byla velmi úspěšná. Tak jak ji sama hodnotíte?

Já jsem spokojená. Mistrovství světa juniorů vyšlo nad moje očekávání a dostala jsem se na olympiádu, to jsem si ani nemohla vysnít před sezonou takhle.

Když jste začínala s biatlonem, tak byl Váš cíl dotáhnout to na olympiádu, nebo jste to dělala pro zábavu?

Před 7 lety jsem vůbec nevěděla, jak to půjde a jestli u toho vydržím, ale vždycky jsem si to moc přála. Ale určitě se člověk v 15 nepřipravuje na olympiádu, ale dělá to jako koníček.

Máte už teď stanovené cíle na novou sezónu? 

Moc ráda bych jezdila pravidelně stíhací závody, a když se občas povedou body budu spokojená. A pokud se jedná o IBU Cup, tak co nejvíce umístění v top 10.

Jaké to je studovat při biatlonu?

Je to zvláštní a pro spoustu lidí nepředstavitelný. Většina má nějakou představu, ale je to úplně jinak. Je to náročný. Pro mě je nejhorší zvládat praktické zápočty nebo zkoušky, protože v té škole vůbec nejsem a musím se všechno učit sama. A naučit se například sama salto, jde dost složitě. Ale naštěstí mám super vysokou a prodlouží mi aspoň semestr a mužů dodělat zkoušky po sezóně.

Měla jste někdy období, kdy jste řekla, že skončíte s biatlonem?

Jo měla. Vždycky na podzim, když je příprava monotónní. Ale je to vždycky jen na chvíli a zase to přejde. Myslím si, že každý má takový období během té přípravy a asi to k tomu patří.

Máte nějaké dlouhodobější cíle?

Dostudovat😁.

Pamatujete si na svůj první závod ve světovém poháru? Jaké to bylo vidět poprvé všechny ty hvězdy na vlastní oči?

Bylo to strašně super. Mám na to moc hezké vzpomínky. Až na počasí, ale to k Oberhofu prostě patří. Ale když člověk vidí poprvé naživo ty lidi z televize, tak je to fakt hustý nebo pro mě bylo. A taky poprvé závodit před diváky, kterých tam bylo opravdu hodně.

Pociťujete, že jste po letošní úspěších populárnější? 

Nee vůbec ne.

Kdybyste nedělala biatlon, tak je nějaké profese, kterou byste chtěla dělat?

Já vlastně ani nevím. Už s výběrem na vysokou jsem měla problém s výběrem. Vůbec jsem nevěděla, co by mě vlastně bavilo. Chtěla bych se věnovat jazykům a pracovat u rodičů ve firmě, kde doufám nastoupím po biatlonu.

Jaké to je trénovat pod norským trenérem? Nedělá problém jazyková bariéra?

Je to určitě jiný přístup a celkově jiná mentalita než u českých trenérů. A myslím si, že jazyková bariéra mně problém nedělá.

Mohla byste čtenářům přiblížit, jak bude vypadat Vaše letní příprava?

Asi úplně stejně jako každý rok. Jezdíme na kolečkových lyžích, běháme, jezdíme na kole a chodíme do posilovny. Trénujeme dvakrát denně téměř každý den.

A těšíte se už na přípravu?

Ano i ne 😁. Příprava je strašně monotónní a náročná. Závodní období mě baví mnohem víc a taky se už spíš těším na zimu než na léto a podzim, kdy jen trénujeme a nezávodíme.

Máte nějaký rituál před závodem?

Vyloženě rituál to není. Spíš zapracování a přípravu na samotný závod, a to je každý závod stejné. Jako rozcvička, učesat se a zabalit si věci, dechové cvičení, zasušit si (míření na papírové terče a pouštění ran na prázdno, pozn. redakce) atd.

Není Vaše výška nevýhoda? Přece jen jste docela dost menší než vaše soupeřky

Těžko říct, nedokážu na tohle odpovědět. Myslím si, že při lyžování to takový problém není. Mám stejně dlouhé lyže jako ostatní. Spíš je trošku problém s hmotností. Moc mi to nejede z kopce. 😁

Jaké máte dojmy ze své první olympiády? Jaké to celé bylo?

Mám moc hezké vzpomínky. Samozřejmě covid to trošku zkomplikoval, ale jinak jsem si to moc užila. Příště bych se ale obešla bez těch šílených mrazů.

Máte nějaký vzor/osobu, co Vás motivuje?

Nemám. Obdivuju všechny, co tomu obětují tolik a dělají vrcholový sport. Každý dělá maximu, a proto nemůžu říct jen jedno jméno.

Je nějaké heslo/hláška, kterým se řídíte?

První vyhraní, z kapsy vyhání. Je to od mého taťky.