Rozhovor s ředitelem: Mám rád Marvel.

 

 

Naší redakci zajímalo, co vše obnáší práce ředitele. A co vše lze při takové náročné práci stíhat. A tak se nám povedlo zjistit i zajímavé informace.

 

„Mám rád Marvelovky. Když mám čas, tak klidně i po několikáté sleduji právě Marvel. Proto když máme doma rozdělené role, tak jsem Kapitán Amerika.“ řekl ředitel Josef Havela. Možná je nějaký speciální důvod proč si vybral roli Kapitána Ameriky. Třeba jsou si v něčem podobní. 

 

Mohl byste studentům o sobě říct pár slov? Co vás třeba baví?

 

Co mě baví? Baví mě moje práce, kterou dělám. Opravdu musím říct, že to je práce, která mě naplňuje.

 

Když jste řekl, že Vás baví Vaše práce, tak by nás zajímalo, jak jste se vlastně dostal k této práci? Chtěl jste vždy být učitelem/ředitelem?

 

To je strašně zajímavá otázka. Mě opravdu motivoval, stát se učitelem, můj pan učitel na prvním stupni základní školy, ve 3. a 4.třídě, když jsme tedy měli chlapa. Tak to bylo asi poprvé, kdy jsem si řekl, že bych chtěl být učitel.  To si vybavuji. Před gymnáziem jsem dělal ředitele v Chropyni, a právě tehdy jsem dělal ředitele tady tomu panu učiteli, který tam stále ještě učil na prvním stupni. Tak ano, uvažoval jsem o tom už v mládí být učitelem. Ale samozřejmě jsem měl i jiné sny.

 

A ptal jste se toho svého pana učitele, jaké to je učit a být učitelem?

 

Sám i ten učitel, když jsme se bavili, si to vybavoval, že jsem se ho na to ptal. Řekl mi, že si pamatuje, že jsem za ním přišel a zeptal jsem se, jaké je to být učitelem. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem se ním, v té 3. 4. třídě na toto téma bavil. Ale určitě jsem otevřel téma být učitelem ještě dávno před tím, než jsem se jím stal.

 

Co Vás na téhle práci nejvíce baví?

 

Ředitelování je rozhodně jiná práce než učení. Na tom ředitelování samotném je strašně zajímavá pestrost té práce. Dá se to těžko podle mě i představit. Někdy se o tom i velmi složitě mluví. Když se mě lidi ptají, co je hlavní náplní ředitele, tak říkám, ať se jdeme o tom pobavit. Ale je to na několik dlouhých minut.

 

Ale samozřejmě mě baví učení.

 

A chtěl byste na naší škole něco vylepšit do budoucna?

 

Každý den se snažím něco vylepšit na téhle škole. Pořád je, co vylepšovat. Od kvality vzdělávání, až po vybavení školy. Teď před námi stojí velké změny, ty se budou týkat vzdělávání. Budeme mít změnu ve výuce IVT, příští školní rok. Letos máme velkou změnu ve výuce dějepisu, letošní prváci a kvintáni jsou první třídy, co se učí dějepis jinak, než tomu bylo doposud. V letošním školním roce jsme otevřeli novou žákovskou knihovnu.

 

A chtěl byste něco změnit, co se týká vybavení a vzhledu školy?

 

Co se týká vybavení školy, čeká nás oprava tělocvičny. Vypadá to, že by se mohla opravit už o prázdninách.

 

A stále přede mnou leží, takový nesplněný úkol, a to jsou naše šatny a teď rozbitý výtah. To jsou věci, na kterých pracuji.

 

A vyučujete i Vy sám nějaké předměty?

 

Teď, v tuto chvíli, učím tělesnou výchovu. Učím kvintány, jednu skupinu mám teď spojenou – A i B, a vlastně kvintu B učím už od primy. Mě to s nimi strašně moc baví. Hlavně teďka, když už jsou kluci větší, tak je to perfektní, že si s nimi zasportuju.

 

Celý náš časopis má otázku, jestli by bylo možné vrátit automat zpět do školy? Jestli je nějaká možnost, jestli to nějak jde udělat.

 

Je to náhoda, nebo nevím, ale za 14 dní tu máme automat na pití. Ale bohužel ten automat musí splňovat tzv. „pamlskovou vyhlášku“ (= to znamená že, jelikož tu máme nižší gymnázium, tam mohou být jen nápoje, které tuhle vyhlášku splňují, ty nápoje nesmí obsahovat kofein ani velké množství cukru).

 

Když jste Vy sám chodil do školy, jaké byly vaše nejoblíbenější předměty?

 

Jednoznačně tělocvik. To je jasný, samozřejmě, jako každý kluk.

 

Já jsem míval obvykle jednu 2 na vysvědčení, a to z českého jazyka.

 

Pro mě byla určitě zajímavá matematika, ta mě bavila. Bavilo mě asi skoro všechno. Já jsem byl takový nevyhraněný.

 

Nebavil mě, ten jsme měli povinně na základní škole, ruský jazyk. Ale měl jsem z něho 1.

 

A co děláte ve volném čase, kdy nemusíte pracovat?

 

Věnuji se rodině. Hodně. Mám 2 děti. Dcera je na gymnáziu, syn chodí do 1.třídy. Taky je hodně vedu ke sportu.

 

Rád čtu, už od mládí. Vybavuji si, kdy jsem vstával třeba v 6 ráno, nebo jsem nemohl dospat a četl jsem knížky.  V mém případě to byly od mládí ze začátku Májovky, pak Hrabal, toho jsem měl strašně moc rád. Teď čtu moderní českou literaturu, jako je titul Hana nebo Šikmý kostel.

 

To jsou mé hlavní záliby.

 

A pak mám ještě rád Marvelovky. Když můžu, tak některé vidím už po několikáté. Proto když máme doma rozdělené role, tak jsem Kapitán Amerika.

 

Co Vy a sport? Sportujete nějak aktivně?

 

 Já jsem od mládí byl vedený ke sportu mojí rodinou. Takže sport je můj koníček číslo 1. V mládí jsem hrál hokej, no v mládí, až do 30 let. Hraji tenis, hodně aktivně, mám rád lyže, jezdím na snowboardu, jezdil jsem závody na kole. A sport, který dělám, vím že není moc běžný, je windsurfing. A to je teď momentálně můj koníček číslo 1. Nejvíce se tedy věnuji windsurfingu, když fouká vítr.

 

A je něco, co byste chtěl vzkázat studentům?

 

Dveře pro studenty jsou u mě vždy otevřené. Můžete kdykoli přijít se svými problémy, ale nejen s problémy, ale i s nápady, strašně rád je uvítám.

 

Mám vzkaz také pro rodiče, jestli by si někdo chtěl vzít bufet na starosti a provozovat ho, je tu volno a možnost. Pokud má někdo zájme, ať se obrátí přímo na mne.

 

Klára Duroňová, Tereza Marešová